historii statku Zuklín toho víme poměrně málo. Poprvé je zmiňován až roku 1631 jako pouhý panský dvůr statku Dobrš s 9 poddanými ze vsi Malče, 6 z Nahořánek, 2 z Damíče a 21 v Pohorsku. K jeho osamostatnění došlo teprve v roce 1695, kdy jej koupil František Eusebius Khuen von Belasy. Od té doby se psával "von Belasy na Tažovicích Hodějově a Zuklíně". Vdova Eva Marie Khuenová roz. Lažanská z Bukové prodala 6. 6. 1708 Zuklín za 10.000 zl. Václavu Ignáci Vratislavu z Mitrovic. Zuklín se tak stal organizační součástí vratislavského statku žihobského. Záhy (9. 1. 1713) však i Vratislavové z Mitrovic prodávají dominikální dvůr Zuklín s 28 poddanými ze 4 okolních vesnic za 9.500 zl. Norbertu Streerovi, rektoru jezuitské koleje v Klatovech. Za vlastnictví jezuitského řádu došlo k sloučení tří do té doby zcela samostatných panství Střela, Hoštice a statku Zuklína a vytvoření nové organizační jednotky velkostatku Střelské Hoštice a statku Zuklína.

o zrušení jezuitského řádu v r. 1773 spadl veškerý jeho majetek na královskou komoru. Zatímco panství Střelu vzápětí odkoupil Josef Kraus, ředitel strakonického panství, Hoštice a Zuklín přešly pod správu náboženského fondu.

roce 1783 byla na velkostatku Střelské Hoštice, jakožto bývalém jezuitském majetku, provedena tzv. Raabská soustava svodu robotního neboli raabizace. Na základě dvorského dekretu z 10. 2. 1783 byly pozemky všech vrchnostenských dvorů pod správou náboženského fondu rozparcelovány a uděleny sedlákům do emfyteutického užíváni. Sedláci pak byli z takto získaných pozemků povinni platit každoročně pouze finanční náhrady. Tímto způsobem vznikly na velkostatku Střelské Hoštice 3 nové vesnice: Liboc s 8 usedlými, v letech 1783 - 1786 na statku, resp. panském dvoře Zuklíně stejnojmenná ves Zuklín s 19 usedlostmi a do roku 1786 ještě ještě ves Virt o 13 usedlostech, pojmenovaná podle zdejšího hospodářského správce Josefa Virtha.

d náboženského fondu Zuklín 12. 1. 1809 koupil Erasmus Obst, který získal o 3 roky později ve veřejné dražbě i panství Střelu. Došlo tak k opětnému, již trvalému, sloučení celého velkostatku. Syn Erasima Obsta JUDr. Gustav Obst vlastnil velkostatek až do počátku osmdesátých let 19. století, kdy je prodal Albertu Dubovi. Od devadesátých let 19. století se ve vlastnictví velkostatku vystřídalo v rychlém sledu nejméně 8 majitelů. Posledními z nich byli Josef a František Pazderníkovi, kteří 26. 5. 1923 prodali Střelské Hoštice „Podpůrnému haléřovému spolku dělníků Škodových závodů v Plzni“.

ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝROBA

(Pod)Zuklíně stál jeden menší mlýn jen o jednom složení a jedné stoupě a do poloviny 19. století přibyl další; k tomu zde byl jeden pstruzí rybník. Mlýn, dnešní čp. 2, patřil od 14. dubna 1720 Jiřímu Studničkovi. Jeho vnuk Matěj (25. 2. 1739 - 27. 3. 1813) byl vynikajícím lidovým řezbářem. Více o jeho práci a osudu se můžete dozvědět zde.

načný zdroj příjmů představovaly dvě panské vinopalny a dva pivovary, kde se zpracovával chmel ze dvou chmelnic na panství. Hoštický i zuklínský pivovar byly v provozu ještě v 70. letech 19. století, ten Zuklínský s ročním výstavem kolem 100 hl. Výroba piva v drobných pivovarech se však přestávala vyplácet. Vrchnost proto svůj pivovar v Hostících začala pronajímat (v r. 1906 strakonickému pivovaru) a druhý v Zuklíně do počátku 20. století zrušila docela.

tejně tak i ostatní průmyslová výroba soustředěná na statku Zuklín byla postupně omezována. Na počátku 18. století se tu nacházela vápenka, flusárna s roční produkcí 100 centéřů potaše, sklárna, kterou vrchnost zamýšlela pronajímat sklářskému mistru za 1.300 zl. ročně, a dvě pily. Z těchto průmyslových provozů fungovala v polovině 19. století již jen jediná pila.

Už od 19. století je obec osadou Strašína. Dnes - dle tabule - zde končí Evropská unie.

Použitá literatura:
Mgr. Pavel Matlas: Velkostatek Střelské Hoštice (popis fondu). Třeboň: Státní oblastní archiv Třeboň, 2001

www.wikipedia.org